Režisér Husitů Pavel Koutský: „Výkladů husitství je mnoho.  Ale my určitě lžeme míň než Otakar Vávra.“

Pavel Koutský svůj film Husiti charakterizuje jako historickou hravou mystifikaci a doufá, že jeho první celovečerní film by to mohl být snad i trochu legrace. „Chtěl bych, aby se film líbil kamarádům, aby se někomu líbil ještě za nějakou dobu, a nebude mi vadit, když lidi přijdou do kina, ale nemyslím si, že návštěvnost je kritériem kvality.“

Pro koho jsou Husiti určení?

„Nemám rád dělení filmů na cílové skupiny. Bez jakéhokoli srovnání, ale ani Zeman nebo Trnka nedělali filmy pro cílovou skupinu, Pojara jsem nikdy neslyšel říct termín cílová skupina, teď se s tím neustále operuje. Husiti by měli být pro lidi, kteří přemýšlejí, ať jsou velcí nebo menší.“

Co vás nejvíc bavilo při práci na Husitech?

„Baví mě film vymýšlet. Baví mě, když něco připravím a potom se toho chopí animátoři, kteří to udělají mnohem hezčí než bych to udělal já, což ale není ve všech případech, tak se to zase musí honit. A potom je velká radost, když to začne lézt, najednou to z nahatých divných nedodělatin začne mít nějakou formu, tak to potěší. Samozřejmě hezký je okamžik, když film poprvé vidím s muzikou, tak to taky dostane jiný rozměr.“

Jak moc jste se držel původního scénáře?

„Původní scénář, který napsali pánové Čáp a Jaroš, jsem dost předělal, včetně dialogů. Definitivní dialogy a texty písniček pak napsala paní Marta Dvorská.“

Co bylo naopak nejobtížnější?

„Nejtěžší bylo udržet celou věc pohromadě, protože s celovečerním filmem jsem neměl žádnou zkušenost.  Věděl jsem, že velký film bude spousta problémů, takže když jsem viděl, že je jich víc než jsem myslel, tak mě to zas tak nezaskočilo. Opravdu je to řešení tisíců drobností pro udržení úplného celku a smyslu, aby se děj filmu nerozpadl. Nemůžu posoudit, jak moc se to povedlo, ale těžké to bylo. Těžké taky bylo trochu se naučit vybarvovat Photoshopem, protože jsem to nikdy nedělal a teď jsem do toho spadl rovnýma nohama.“  

Víte zhruba, kolik postav jste musel nakreslit?

„Tak pochopitelně hlavní postavy, což jsou Mlhoš a Záboj, Čeněk z Vartenberka, císař Zikmund, král Václav, manželka Fuchsia, krasavice Anna, manželka Václava Žofie, vynálezce a jeho poskok, později se ukáže, že je to vynálezce Prokop a samozřejmě Jan Hus – toto jsou hlavní postavy a pak asi tisíc husitů.“

Kdo se vám nejlépe kreslil?

„Tak to byl Čeněk z Vartemberka, což je oportunistická potvora, politik, který všechno řídí ze zákulisí. Vždycky se líp kreslí záporné postavy, to je asi stejné jako u herců, kterým se záporňáci také lépe hrají.“

Jak vidíte roli husitů v našich dějinách?

„Husitství je modelová situace. Baví mě, že to je prapůvodní model všech revolucí, protože ať francouzská, ruská nebo ostatní menší revoluce jedou podle stejného klíče. Začíná to nádhernými idejemi a končí potoky krve. Tohle je úplně to samé. Ještě je hezké, jak si v našich dějinách husitství každá doba, každá ideologie, každý myšlenkový proud ho interpretoval podle svého, takže výkladů husitství je neuvěřitelné množství, od náboženského, komunistického, nacionalistického až k válečnickému. Každý si z toho vezme svoje a vytvoří si vlastní představu, takže je to velká sranda. Já jsem si říkal, že u filmu bychom měli mít úvodní větu – lžeme míň než Otakar Vávra.

Jan Hus je ochoten za svou pravdu skončit na hranici. Jak vy bojujete za svou pravdu?

„Jedno z témat od začátku do konce filmu je, že Jan Hus bojuje za pravdu vždy a za všech okolností a jeho dva protihráči Mlhoš se Zábojem, malí čeští oportunisti, se snaží všemu vyhnout a ze všeho se vylhat a nakonec je Hus inspiruje. Taky by chtěli mluvit pravdu, ale ono to nejde.  Ale bylo by to hezké. Takže jsou situace, kdy to nejde. A je jich moc.“

A ještě něco k technologii

„Husiti jsou celovečerní klasicky kreslený, ne 3D film, kde vycházíme právě z toho, že ve filmu bude přiznaná, jasně viditelná kresba. Nesnažíme se o hladkost a dokonalost, přiznáváme jednoduchost, kresebnost a doufáme, že to může taky chytit lidi, protože je to jiné. Těch strašně dokonalých a neuvěřitelně formálních věcí je už tolik, že doufám, že i taková to přiznaně jednoduchá věc může zaujmout. Náš film rozhodně bude v té záplavě dokonalosti čnít. Kterým směrem, to už nevím.“